Zábava

Zábavná cesta vlakem

Velkou výhodou při cestování s vnoučaty je fakt, že dohromady je vás šest. To je počet pasažérů, který obsadí celé kupé. Po usazení na sedadlech stačí jenom zavřít vysouvací dveře. Což zajistí, že herními aktivitami nejsou rušeni spolucestující v celém vagonu. Hned po prvních kilometrech cesty započnou vnoučata svoji nejoblíbenější hru. Slovní fotbal. Vylepšený o variantu Stupido.  V ní první hráč hráč vykopává jedno běžné slovo, druhý navazuje dalším, které začíná na poslední dvě písmena. Které už nevysloví, ale jenom popíše, co má na mysli. A třetí hráč, pokud pochopil, dává rovněž jenom krátkou nápovědu. Pokud ovšem netuší, musí přiznat pravdu. A získává tak prémii. První písmeno nelichotivého slova. A ostatní se mu vysmějí, pokud je posbírá všechny. Občas někdo blufuje a snaží se zakrýt svoji neznalost. Bývá ale rychle spoluhráči odhalen.

vesely_smajlik

Když se chyba prokáže, ztrácí život a získává další písmenko hanlivého jména. A první hodina cesty uplyne, aniž by se kdokoliv nudil a zlobil. Dvě pravdy a jedna lež je název druhé hry, kterou si s vnoučaty rovněž rádi zahrají i prarodiče. Vede k lepšímu vzájemnému poznání vtipnou formou. Každý z hráčů sdílí s ostatními tři věci ze svého života. Dvě musí být pravdivé a jednu si musí vymyslet. Ostatní hádají, která je ta nepravdivá. Kdo uhodne, získává bod. U této hry se nejlépe pozná, kdo má smysl pro humor. Čím veselejší a vtipnější historky jsou ve hře, tím je zábavnější. Další vyprávěcí hra je rovněž vnoučaty oblíbená.

zelený mozek

Už název Naštěstí / Ke vší smůle ukazuje, že opět bude potřeba improvizovat. První hráč  započne vyprávět příběh. Pouze jednou větou. Další osoba volí, kam příběh stočí, buď do veselého příběhu slůvkem naštěstí, či do dramatu. Výrazem ke vší smůle. Vznikají tak neopakovatelná dobrodružství. Záleží jenom na fantazii spoluhráčů. Ještě než vlak zastaví v konečné stanici, stačí si vnoučata zahrát Popletenou hru. Ta všechny rozesměje. Všichni totiž začnou říkat pravý opak toho, co mají na mysli, nebo by chtěli říct ostatním. Takže zvolání: Vůbec nemám chuť na čokoládu! nebo My tam nikdy nedojedeme! těsně před vystoupením z vlaku, pobaví i průvodčí.