Slovy lodního počítače z jednoho nejmenovaného scifi seriálu, hlavní vlastností černé díry je to, že je černá. Černé díry samy o sobě skutečně nejsou vidět. A důvod je tento, všichni si asi dovedeme představit, že čím je vesmírné těleso těžší, tím větší silou přitahuje okolní hmotu, člověk vážící na Zemi 75 kg, váží na Měsíci pouze 12,4 kg, kdežto třeba na Jupiteru už by to bylo 177 kg a na povrchu slunce 2,1 tuny.

Tato hodnota nezávisí jen na množství hmoty, ale také na průměru, do jakého je tato hmota stlačena, zhruba platí, že čím těžší hvězda a čím menší průměr tím větší gravitační síla. Albert Einstein ovšem přišel na to, že tato závislost neodpovídá přesně Newtonovu gravitačnímu zákonu, jinými slovy přitažlivá síla dosáhne nekonečné velikosti už při konečném průměru tělesa. Dále, světlo i když to zní někomu možná podivně, má také svou hmotnost, byť zcela nepatrnou, proto když osvětlíme černou díru, stane se toto, jakmile světlo dosáhne jejího povrchu stane se síla přitažlivosti nekonečnou a neunikne jí ani světlo. V podstatě existují dva druhy pozorovaných černých děr, ty, které vznikly z hvězd, a ty které jsou v jádrech galaxií a drží je svou přitažlivostí pohromadě. V prvním případě je to jednoduché, hvězdy jsou tak obrovská tělesa s tak silnou přitažlivostí, že aby mohly existovat v podobě svítících plynných koulí musí tu být síla která působí proti gravitaci a tuto sílu generují termojaderné reakce v jádru hvězdy, palivo se ovšem jednoho dne vyčerpá a hvězda se začne hroutit do sebe, pokud je dostatečně těžká, alespoň třikrát těžší než slunce, tak přitažlivá síla roste rychleji než odpor, který jí klade stlačovaný materiál.

Z takové hvězdy třeba i několikrát větší, než naše slunce se nakonec stane doslova díra v prostoru i času o průměru jen několika kilometrů, pro srovnání, aby se stala černá díra z naší staré dobré Země, bylo by třeba ji celou stlačit do průměru necelého jednoho centimetru. V případě Galaktického jádra jde o obří černou díru o hmotnosti miliónů sluncí, Taková černá díra může mít průměr i mnoho světelných let (pro pořádek, světelný rok je vzdálenost, kterou světelný paprsek uletí za rok).