Můj otec byl profesionální elektrikář a díky tomu mám alespoň zevrubnou představu o této práci, i když se nyní věnuji jinému oboru. V jistém smyslu je ovšem tato zkušenost výhodou, protože si dovedu představit rozsah práce v situaci, kdy se provádí rekonstrukce bytového jádra a je tu zapotřebí vyměnit stávající, již nevyhovující hliníkové vodiče.

Hliník se pro elektroinstalace v době socialismu používal zcela záměrně, neboť byl velmi levný a naše republika jej získávala z nalezišť bauxitu v Maďarsku, tedy ze země, která byla stejně jako my součástí Rady vzájemné hospodářské pomoci RVHP. Cena hliníku byla sice přijatelná, takže se mohly tímto způsobem „nasekat“ tisíce elektroinstalací v sídlištních bytech i v rodinných domech, jenže to má háček. Hliník je v dnešní době pro běžný provoz domácností již nevhodný.

Příkon spotřebičů. V současnosti se v mnoha domácnostech navýšil příkon elektrických spotřebičů, u kterých se vyplácí provádět revize elektrospotřebičů v Praze v pravidelných intervalech, a staré hliníkové vedení tento nápor nemusí zvládnout. Jde kupříkladu o mikrovlnné trouby, kávovary, indukční varné desky, výkonné vodní vysavače apod.

Lámavost hliníku. Jestliže potřebujete vyměnit vypínač nebo zásuvku, může se vám stát, že budou hliníkové dráty natolik křehké, že se začnou lámat. Anebo jen lehce naprasknou, což pak může vést k jiskření a vzniku elektrického oblouku a k následnému požáru. Tohle se vám ovšem u moderních měděných kabelů nemůže stát, měď má zcela odlišné pevnostní vlastnosti a odpovídá platným bezpečnostním předpisům.

Rozpad izolace. Sám jsem se na vlastní oči přesvědčil o tom, že po sedmdesáti letech provozu hliníkových vodičů došlo v našem domě k téměř úplnému rozpadu jejich izolační vrstvy. Vodiče se téměř navzájem dotýkaly ve stropním svítidle a to bylo alarmující zjištění, že je třeba co nejdříve zasáhnout a zabránit tu zkratu a vzniku požáru.